Málokoho vidíte na tolika ragbyových stadiónech a tak často jako jeho. Milan Haitman srostl s ragby. „Zápasy pískám už více než čtyřicet let, je to součást mého života,“ říká známý český rozhodčí a Tatrovák.
Milane, do vyhraje letošní extraligu?
Tatra. Máme hodně kvalitní tým. Ale skóre přesně nevím (smích).
Víš dobře, že Říčany taky mají svoji kvalitu.
Ano, vím. A uvědomuji si, že finálová klání jsou hodně o nervech, stát se může všechno. Týmy se znají více méně dokonale, nečekají se překvapení v sestavě. V prvé řadě si moc přeju, aby to bylo důstojné utkání a aby se líbilo divákům. Takové utkání, aby si třeba den po zápase i hráči poraženého týmu řekli, že hráli dobře.
Vidíš Tatru hodně zevnitř, jsi členem výkonného výboru klubu. Čím to, že se týmu letos tolik daří?
Sklízíme ovoce dlouhodobé kvalitní práce s mládeží. Extraligová Tatra je hodně mladý tým. Moc se mi líbí, jak do A týmu naskočili naši mladí hráči, jak si to sedlo, jak jsou naši mladíci i mezi „velkými“ sebevědomí. Těžíme ale samozřejmě třeba i z početné základny, v klubu máme kolem půl tisícovky členů.
Říčany jsou nyní, zdá se velmi „tradičním“ soupeřem. V neděli hraje Tatra proti středočeskému klubu finále mládežnické kategorie U19.
Ano, oba kluby jsou velké, tradiční, se silným zázemím, dobře pracují s mladými hráči. To není náhoda. Budeme moc rádi, když fanoušci dorazí i v neděli, očekávám pěkné a zajímavé utkání. Oba mladé celky v soutěži letos trochu „uskočily“ konkurenci a jsou jasně nejlepší.
Milane, ragbyovým sudím jsi od patnácti let, tedy čtyři dekády, jak si se k tomu dostal?
Přes tátu, ten byl ragbista, Tatrovák, ročník 1938. Původně tedy hrával za Motorlet, ale byl u založení Tatry v roce 1958 s Jardou Nedomou a s dalšími. Pak hrál na vojně za Duklu Bratislava, pak opět za Motorlet a pak zase Tatra. Táta je v Síni slávy RC Tatra Smíchov, toho si moc vážím.
Milane ty jsi pořád na ragby, já tě pořád někde vidím, na extralize, na reprezentaci, v nižších soutěžích. Jak to dáváš doma?
Žádné velké nadšení doma z toho nepanuje (smích)… Snažím se to rodině vynahradit jinak.
Letos jsi kvůli zdravotním komplikacím nepískal, čím se zabýváš v českém ragby?
Je toho více. Jsem například školitelem World Rugby. S dalšími rozhodčími jako jsou třeba Tomáš Tůma nebo Jara Bednařík organizujeme školení pro různé výkonnostní úrovně. Zároveň navštěvuji a sleduji zápasy, vybírám si utkání, kde jsou mladí rozhodčí, abych jim poradil nebo třeba pomohl dodat větší jistotu. Snažím se jim pomáhat i v situacích, kdy například trenéři nejsou s výkonem rozhodčích spokojeni a dávají to najevo.
Jací jsou čeští ragbyoví rozhodčí?
Především jich máme málo. Moc si proto vážíme každého, kdo chce do toho jít. Jací jsou? Různí, řekl bych, pestří – stejně jako samotní ragbisté.
Přiznám se, že u některých zápasů jsem překvapen, jak mladí sudí nám rozhodují.
Ano, dáváme šanci i hodně mladým rozhodčím, teenagerům, zejména v roli asistentů rozhodčích. A stává se to někdy už i v extralize. To za mých mladých let nebylo možné. Taková je ale situace. Mezi mladými sudími ale máme dost výrazných talentů.
Jak přilákat mladé do řad rozhodčích?
Pořádáme semináře, školení, jezdíme po klubech. Hodně práce ale odvádějí samotné kluby: daří se jim například obsazovat turnaje dětí do 12 let (U12) mladými hráči z vlastních řad. Ti si to zkusí, chytne je to a často v tom pokračují. Na mladých sudích mě moc baví jedna věc.
Jaká?
Jak si navzájem pomáhají. Někdy třeba mají volno, ale když slyší, že jejich vrstevník, kamarád, jde pískat, a nemá nominovány asistenty, tak mu jdou pomoci. Prostě sednou třeba na MHD a jedou hodinu přes Prahu na hřiště. Někteří mladí sudí to prostě mají doslova jako vášeň. To mě baví.
Máš nějaký příklad šikovného mladého rozhodčího?
Jak říkám, bylo by jich víc. Okamžitě si například vybavím Jonáše Doležila, bráchu naší sedmičkové reprezentantky Julie. To je příklad rozhodčího, pro kterého je být na hřišti vášeň. Bavího to, hraje U16 za Říčany, má cit pro hru, dobře zná pravidla, velmi dobře komunikuje, přemýšlí o tom. A u nás z Tatry je do Dimitri Kerner, který dobře píská a kromě toho hraje pravidelně za U23. A nakoukl i do áčka.
