Na schůzi Výkonného výboru České rugbyové unie, dne 18. září, byly představeny závěry ze zprávy vypracované na základě návštěv ragbyových klubů v Česku. Co představuje pro kluby největší překážky v rozvoji? A co může Česká rugbyová unie, podle klubů, dělat lépe?
Ať už se ptáte v klubech velkých, či malých, odpoví vám podobně. Chybí dostatek kvalitních trenérů a sportovišť. Nedostatky v těchto oblastech pak prakticky znemožňují řešení třetího nejčastějšího neduhu, kterým je nedostatek sportovců. Pokud se totiž nemá o nově příchozí hráčky a hráče kdo postarat a není pro ně místo na hřišti, půjdou sportovat jinam.
Z toho také vyplývá, že sebelepší náborové úsilí může přijít vniveč, pokud v klubech nebude dostatečná infrastruktura. Navíc, z rozhovorů s klubovými zástupci vyplynulo, že náborová činnost nepatří mezi naše nejsilnější stránky.
„Zkoušeli jsme dělat online náborovou kampaň zaměřenou na dívky s pomocí marketingové agentury. Zástupci agentury byly jejími výsledky nadšení. Kampaň byla podle jejich statistik nadprůměrně úspěšná. Bohužel, na hřišti se neobjevila ani jedna holčička,“ vypověděl šéf ragbistů v brněnské Bystrci, Pavel Holeček. Na obdobně nízkou účinnost náborových kampaní narážejí i ostatní kluby. Odpověď na to, jak nalákat do ragby více dětí a sportovců tak možná leží jinde.
„U nově příchozích hráček a hráčů evidujeme, jak se o nás dozvěděli. Většina z nich uvádí, že jim ragby doporučil někdo ze školy nebo z přátel,“ uvedl během návštěvy Babic sportovní ředitel tamního klubu David Volenec. Podobnou zkušenost mají přitom i v jiných klubech. Zdá se, že tím nejúčinnějším způsobem, jak do klubu přilákat nové členy, jsou zábavné tréninky, skvělá parta a kvalitní péče o sportovce. A tím se opět vracíme k trenérům, kteří pro výše uvedené „benefity“ mohou udělat nejvíce.
I proto se velká část doporučení, které zpráva uvádí, věnuje posílení vzdělávání trenérů. Po tom volají i samotné kluby. Předpokladem je, že pokud učiníme školení a péči o trenéry dostupnější, s tím se nám jich v ragby podaří více udržet a jejich kvalita se zvýší. Více kvalitních trenérů pak bude schopno na hřišti poskytnout lepší servis svým svěřencům, jejichž nadšení pak přitáhne více nových zájemců o ragby.
Bohužel jen velmi omezené možnosti podpory má unie v oblasti navyšování kapacit sportovišť. Zpráva však nastiňuje možné další kroky i v jiných oblastech, které kluby nějakým způsobem trápí. Řada zástupců klubů vyjádřila znepokojení například nad tím, že jejich hlas není slyšet, či že celé české ragby je řízeno nahodile, bez jasné vize a dobrého rozmyslu.
„Na unii pracuji od března letošního roku a za tu dobu jsem nebyl svědkem nepromyšleného rozhodnutí nebo snad rozhodnutí s úmyslem poškodit kluby. Problém vidím v tom, že kluby nemají všechny informace. A vedle té vší práce, kterou převážně dobrovolníci v klubech odvádí ve svém volném čase, je pochopitelné, že jim nezbývá čas si je aktivně obstarávat. Možná bychom proto mohli zkusit zlepšit informační servis a komunikaci. Vzhledem k napjatému rozpočtu unie to však nebude zadarmo,“ soudí Jiří Boháček, autor zprávy.
Jaké konkrétní kroky může v tomto směru unie podniknout? Co dalšího kluby trápí a jaká je úroveň jejich vyspělosti. To vše se můžete dočíst v celém znění zprávy, která poslouží i jako jeden z podkladů pro tvorbu strategického plánu České rugbyové unie, který by měl „vykolíkovat“ další směřování našeho sportu.
Dodatek: Touto cestou se chce autor omluvit za chybu ve výčtu klubů, které během jara 2023 byly schopny nasadit vlastní tým v každé věkové kategorii. Nesprávně byl do této skupiny zahrnut i Dragon Brno. Verze zprávy, na kterou se v tomto článku odkazujeme, již byla opravena.
