Výběrový tým sedmičkového rugby pod hlavičkou ASC Dukla absolvoval první přípravný turnaj v sezóně, která vyvrcholí červnovými turnaji mistrovství Evropy. V irském Kinsale obhajoval tým pod vedením Jana Rohlíka loňskou účast v semifinále. Tahle meta nakonec mladému týmu utekla jen vinou horšího skóre. Výkony zejména nových hráčů jsou ovšem příslibem do budoucna.
Nové tváře i comeback opor
Turnaje v Kinsale, kde se sedmičky hrají už od roku 1988, se zúčastnili i tři hráči, pro které to byla první zkušenost s podobnou akcí v seniorské kategorii. Pavel Kruse s Danielem Komárkem ze smíchovské Tatry a s nimi i Martin Pračka z Říčan. “Všichni se mi líbili, upřímně musím říct, že jsem byl až překvapený, kolik toho v nich je. Kluci rozhodně potvrdili, že v budoucnu mohou nakouknout i do národního týmu.” Chválil nováčky trenér Jan Rohlík.
“Bylo to hodně jiné, než juniorské turnaje, hráči jsou samozřejmě rychlejší a silnější. Taky je vidět, kolik mají zkušeností se sedmičkovým rugby a jinak o hře přemýšlí. Snažil jsem se na hřišti nechat všechno, kluci v týmu mi hodně pomohli. Myslím, že nám to docela šlo.” Hodnotil svou premiéru Daniel Komárek.
Tým kromě nováčků přivítal i staronové tváře. Téměř po roce se do sedmičkového kolotoče vrátil kapitán týmu Ondřej Bejček. Rojník pražské Sparty utrpěl zranění kolene loni právě v přípravě na sedmičkovou sezónu. Letos už stihl naskočit do extraligy a nyní přidal start i v dresu Dukly. “Na návrat jsem se moc těšil, je tu super parta. Věděl jsem, že to bude bolet, ale makal jsem. Ještě teda budu muset přidat, ale myslím, že to půjde.” Řekl k návratu do sedmiček Bejček.
Náročný systém a těsný nepostup
Turnajový systém irského turnaje je nemilosrdný. Osm týmů je v sobotu rozřazeno do dvou skupin po čtyřech a hraje se prakticky jen o nasazení do druhého dne. Po dvou vítězstvích a jedné prohře šla Dukla do nedělních skupin jako třetí nejlepší tým. Ve druhé skupině sehráli Rohlíkovi svěřenci znovu tři duely, po jedné prohře, jedné remíze a jedné výhře se dozvěděli krutý verdikt - semifinále turnaje jim uteklo jen vinou horšího skóre v porovnání s celkem Mavericks, se kterým remizovali 15:15.
Třetí místo ve skupině znamenalo boje o umístění. Náročný turnaj si ovšem vybral svou daň v podobě několika absencí. Za zraněné hráče musel nakonec naskočit i sám trenér Jan Rohlík, který se na hřišti při sedmičkovém rugby představil po šesti letech. “Nebylo to o tom, že bych si chtěl něco dokazovat. Ale potkalo nás pár zranění a potřeboval jsem, aby kluci mohli aspoň na chvíli vystřídat. Myslím, že to svůj účel splnilo.” řekl ke své premiéře pětačtyřicetiletý lodivod, kterému v zápase o umístění jen těsně uniklo položení pětky. Dukla nakonec zápas ztratila těsně 17:20 a turnaj zakončila na děleném sedmém/osmém místě.
“S každým zápasem jsme se zlepšovali, to je pro mě důležité. I když to výsledkově nedopadlo, jsem rád za to, jak kluci bojovali. Konečné umístění není tak důležité, jako předvedená hra. Rozhodně musím všem hráčům poděkovat za nasazení. Máme na čem stavět.” Bilancoval výkon svého týmu trenér.
