Začátkem července se českým juniorkám ve francouzském Štrasburku podařilo něco, na poměry českého ragby, nevídaného. Obhájily zisk bronzových medailí na mistrovství Evropy v sedmičkovém ragby. Stejně jako v případě předchozího šampionátu v Praze, i tentokrát byly nad jejich síly pouze ragbistky ze Španělska a mistrovské Francie. Jaké dojmy zanechal druhý historický bronz v hlavách trenéra, kapitánky a hráčky, která se svými výkony postarala o největší překvapení v letošní sezóně?
Několika otázkami jsme proto podrobili Standu Krále, trenéra juniorek, který na klubové úrovni působí i u žen na Tatře Smíchov, dále Beatu Dittrichovou, mladičkou hvězdu loňského šampionátu a kapitánku letošního týmu a pak také Lucii Paloučkovou, první hráčku Babic, která zároveň působí v reprezentaci.
Stanislav Král: „nesnesitelný trenér“ českých medailistek
Jaké to je se podruhé stát trenérem bronzových medailistek z mistrovství Evropy?
Samozřejmě příjemné. Dává mi to vše potom větší smysl a další impulz do práce. Mám ohromnou radost, když holky odcházejí z kategorie U18 do žen nadšené svou hrou, týmem, výkony a super zážitky.
Když srovnáš oba šampionáty, který byl těžší? Jsi schopen říct, kterého z těch dvou bronzů si vážíš více?
Asi to nechci moc srovnávat. Loňský tým byl nabitý zkušeností a odhodláním a to v rozhodující okamžik také potvrdil. První medaile z Championship (nejvyšší úrovně mistrovství Evropy – pozn. red.) znamenala euforii. Letos jsem v přípravě tak vysoko reálně nekoukal. Tým se extrémně omladil a logicky chyběly cenné herní zkušenosti. Během přípravy už ale holky začaly naznačovat velký progres a v závěrečné přípravě už jsme šli jasně pro úspěch. Sedmičky jsou vždy o momentu „TEĎ A TADY“. To holky i realizační tým dokázali a došli si pro další medaili pro Českou republiku. Smekám před oběma týmy.
V čem si myslíš, že tkvěl váš letošní úspěch? V čem byl tým silný?
V motivaci. V chuti bojovat jedna za druhou. Ve snášení nesnesitelného trenéra. V ochotě plnění i nepopulárních pokynů. V nastavení týmu na turnaji.
Jak to bude s juniorským týmem dále? Kdy začíná nová příprava?
Hodně holek, celkem osm, z letošního výběru zůstává v U18. Přicházejí další šikovné a talentované hráčky a já už myslím na příští ME 2025. To vše vede k tomu, že již 22. – 28. července jedeme na první soustředění do Harrachova.
Jak zmiňuješ, dochází k ročníkové obměně hráček. Jak probíhá nominace nových děvčat?
Vypadá to, že poprvé budu tým třinácti hráček vybírat z většího počtu než „15“. (smích) Proto bych podzim i část jara moc rád pracoval se dvěma týmy dívek U18. Až na závěr sezóny by pak došlo k selekci a konečné nominaci.
Měl jsi čas už i na nějakou reflexi? Jsou věci, které bys rád pro příští ročník změnil?
Ano, přemýšlím o tom vlastně neustále. Je jedna zásadní věc, kterou musím změnit! Odehrát mnohem víc přípravných turnajů před ME 2025. Pokud nebude nabídka v zahraničí, musíme ji vyvolat my. Jméno, respekt a vážnost u soupeřů již máme. Pokud to nevyjde, oslovím trenéry chlapců U14 nebo U16.
S jakými ambicemi půjdeš do dalšího ročníku ME?
Jako vždy, vyhrát! Letos se nám nepovedlo vylepšit periodicky umístění z loňska. 2019 – 7. místo, 2022 – 5. místo, 2023 – 3. místo, 2024 – 3. místo, takže 2025 – 2. nebo, ideálně, 1. místo. Budeme dobrý!
Beáta Dittrichová: přerod hvězdičky na vůdčí osobnost
I letos se vám, českým juniorkám podařilo získat bronz. Co bylo tajemství letošního úspěchu? V čem byl tento turnaj, podle Tebe, jiný?
Vzpomínám si, že o tajemství úspěchu už jsme se jednou bavili. Bohužel tedy možná zklamu, ale naše cesta k letošnímu bronzu v sobě neskrývá žádné tajemství, je za ní jen obrovská dřina a práce nás všech. Během celého roku jsme absolvovaly spoustu srazů a tréninků, díky kterým turnaj dopadl tak, jak dopadl. Letošní turnaj se od toho loňského lišil docela hodně. Ať už to bylo lokalitou, loni jsme hrály doma, letos jsme se podívaly do francouzského Štrasburku. Nebo systémem turnaje, ve Francii to bylo letos jiné a utkaly jsme se se všemi týmy.
Vloni jsi byla na turnaji jako benjamínek, letos kapitánkou. Jak velkou výzvou pro Tebe byla vůdčí role v týmu? Jak jsi si jí užívala? A jak dobrou kapitánkou jsi byla?
Ano letos jsem měla na starost roli kapitána a musím se přiznat, že to nebyl vůbec lehký úkol. Hodně mi pomohla Majda Snítilová a další starší holky. Chvilku nám všem trvalo si na sebe zvyknout, ale myslím si, že nakonec jsme byly super parta. A jak dobrou kapitánkou jsem byla, to můžou posoudit jen holky samy.
Jak moc jste byly o zisku medaile během turnaje přesvědčené? Utkání s Irskem bylo celkem těsné...
Ano, utkání s Irskem nebylo vůbec jednoduché. Bylo špatné počasí, dostaly jsme během utkání dvě žluté karty, udělaly jsme pár zbytečných chyb. Zkrátka jsme si to komplikovaly, jak jen jsme mohly. Ale nakonec naše bojovnost a chuť hrát až dokonce otočila utkání v náš prospěch. I takovéhle zápasy jsou potřeba a náš tým to hodně stmelilo, takže vlastně jsem ráda, že ten zápas byl takový, jaký byl.
Počítá s Tebou trenér Král i do příštího ročníku mistrovství Evropy, kdy budeš ročníkově spadat mezi nejstarší hráčky?
Standa se mnou počítá, jestli se během příštího roku nic nezmění, ráda bych hrála i příští mistrovství Evropy juniorek.
Čeká Tě během letních prázdnin nějaká přestávka? Nebo jsi už začala trénovat na podzimní část sezóny?
Určitě si během prázdnin odpočinu a budu se věnovat věcem, na které jsem během sezony neměla tolik času. Ale až se začne blížit podzimní část sezony, tak se určitě začnu připravovat.
Lucie Paloučková: skromný objev z Babic
Na turnaji jsi byla jednou ze dvou nejmladších českých hráček, hned v prvním utkání jsi pokládala a nakonec to skončilo bronzovou medailí. Jaké pocity v sobě máš, když vzpomínáš na nedávné mistrovství Evropy?
Samozřejmě, hlavně radost, protože se nám příprava podařila dotáhnout do bronzového konce, ale zároveň úlevu, že jsme turnaj odehrály tak, jak hrát umíme a jak jsme si ho představovaly.
Jak těžké to bylo se prosadit a vyjít s partou holek, které jsou starší a zkušenější?
S většinou holek jsem trénovala již minulý rok, takže jsme se dobře znaly jak herně, tak kamarádsky. Starší holky se snažily mladším pomoct a poradit jim, takže tam nějaké prosazování většinou nehrálo moc roli.
Pokud mám správné informace, jsi první ragbistkou Babic, která to dotáhla až do reprezentace. Co na úspěch říkají ve Tvém domovském klubu?
Já myslím, že jsou určitě rádi. Spousta z nich mi v průběhu mistrovství psala a přála štěstí. Zároveň máme v klubu spoustu šikovných holek, takže doufám, že nás v reprezentaci bude přibývat.
Trenér Stanislav Král Tě označil za jedno z největších překvapení roku - a to v dobrém smyslu. Čím to, že se Ti letos tak daří?
Tréninky se starší kategorií mi hráčsky opravdu hodně daly a s holkama se mi hrálo moc dobře, takže to budou asi hlavní důvody. Celkově na sobě cítím, že mi tahle sezóna opravdu pomohla.
Jaké jsou Tvé další plány? Uvidíme Tě i během nadcházejících sezón v černo-modro-zeleném? Nebo plánuješ nějaké změny?
V Babicích máme skvělou partu holek a skvělého trenéra. Na příští sezónu snad postavíme i ženský tým, takže žádné změny určitě neplánuji.
Přemýšlela jsi o tom, co je Tvým ragbyovým cílem? Čeho bys chtěla dosáhnout?
Nějaký hlavní cíl asi nemám. Samozřejmě se budu snažit kvalifikovat na další juniorské mistrovství Evropy, ale pro mě je zatím nejdůležitější, aby mě ragby bavilo. Cíle si budu stanovovat postupně.
