Je to nepřehlédnutelná postava českého ragby. Dosti vyčuhuje, a to nejen díky postavě hromotluka. Téměř dvoumetrový pořízek Miroslav Němeček o víkendu v roli kouče přivedl Říčany k obhajobě mistrovského titulu. Nyní se na stejném rodném říčanském hřišti muž, který úspěšně hrával profesionální ragby ve Francii, přetaví do role trenéra české reprezentace. Národní tým zabojuje o postup do vyšší divize mistrovství Evropy s Izraelem.
Mirku, jak jste v Říčanech oslavili titul?
Já osobně, a se mnou spousta hráčů, jsem moc titul slavit nemohl, jelikož jsme byli nuceni druhý den jet do Brna Bystrc odehrát utkání říčanského druhého týmu o 3. místo v 1. lize. Podle ohlasů ale věřím, že zbytek hráčů oslavil titul důstojně.
Spousty hráčů z Říčan máš i v reprezentaci, tu čeká už v sobotu od 14 hodin zápas s Izraelem, takže si je „omezoval“ nebo „hlídal“?
Neřekl bych, že jsem je nějak omezoval. Byl jsem nicméně rád, že jsem je měl na očích a mohl jsem upravovat náplň a intenzitu tréninku podle toho jak se cítili. Neplatilo to jen o nich, ale o celém týmu. Jediní hráči, které jsem se snažil vytěžovat méně, byli pilíři Tomáš Adámek a Stránský, kteří hráli méně než by normálně hrát měli.
Stačíš jako kouč jednoho týmu nejen ve finále ale i obecně sledovat i ten druhý tým – a „vytipovat“ si tak možné hráče třeba do reprezentace?
Přímo při hře jen velmi těžko. Leda že nějaký hráč udělá něco výjimečného, co člověka zaujme. Nicméně trávím poměrně dost času sledováním zápasů ze záznamu, a tam už mám čas si všímat i hráčů soupeře. Je pozitivní, že se v naší lize začíná vyskytovat značný počet mladých hráčů, kteří stojí za sledování.
Řekl si někdo z finále o zařazení do výběru?
Co se Říčan týče, tak tam hráče dobře znám. Vím, jaký má kdo potenciál a jeden zápas v tom velkou roli nehraje. Nicméně ze Sparty podal velice dobrý výkon například Filip Rulf nebo Matěj Čížek. Každopádně aby se dostal člověk do reprezentace, tak nestačí být talentovaný hráč. Je k tomu potřeba i určitý přístup, který začíná komunikací s manažerem, docházkou na tréninky, osobní přípravou. V naší lize je velké množství talentovaných hráčů, kterým chybí právě tento přístup.
Roste kvalita extraligy? Roste obecně kvalita českých hráčů? Řekl bych, že to vidíme na nástupu řady mladých hráčů do extraligových týmů.
Myslím, že se s příchodem značného množství cizinců úroveň extraligy jednoznačně zvedla. Ještě více se ale podle mého zvedá úroveň mladých hráčů, kteří přicházejí z juniorských kategorií a jsou schopni se ve velice mladém věku dostat do základní sestavy reprezentace (Dupuy, Koblic, Diviš,..). Bohužel je jednak jejich počet zatím poměrně malý a pak nejsme v českých podmínkách úplně schopni těmto hráčům nabídnout odpovídající zázemí pro jejich maximální rozvoj. Z mého pohledu je klíčové pro úroveň českého ragby maximálně investovat do rozvoje mládeže. Ten efekt nebude samozřejmě okamžitý, ale zajistí budoucnost. Je skvělé, že je tady čím dál tím více klubů, které to pochopili.
Nevyhneme se srovnání: koučuješ dva víkendové zápasy na stejném hřišti: dají se popsat shodné momenty a třeba ty rozdílnosti?
Jelikož ten druhý zápas ještě neproběhl, tak se mi to velice těžko srovnává. Pro mě to bude určitě veliký zážitek a moc se na zápas těším, jelikož jsem ještě s reprezentací v Říčanech (jako trenér) nehrál. Ten rozdíl je jasný. Prohraný extraligový zápas má efekt pouze lokální, zatímco prohraný postupový zápas reprezentace by měl dopad na celou unii. Pevně doufám, že si toho jsou čeští fanoušci vědomi a přijdou nás podpořit.
Koučuje se reprezentace jinak než klub?
Řekl bych, že je v tom značný rozdíl. Hráče v klubu vídám na denní bázi a jsem schopen je více ovlivnit. Zároveň ty hráče lépe znám po lidské stránce, což je pro samotný výkon velice důležité. V reprezentaci máme společného času daleko méně, i když tam určitá pravidelnost je. Zároveň jsou ale hráči v reprezentaci vnímavější a řekl bych, že i koncentrovanější a proto je práce s nimi jednodušší a rychlejší.
VÍCE O ZÁPASE S IZRAELEM ZDE
Petr Býma, spolupracovník ČSRU
media@rugbyunion.cz
