Patří k nejvýraznějším postavám týmu Warriors. Platilo to i ve vítězném zápase proti bruselským Devils, do slova a do písmene od prvních vteřin duelu: Adam Koblic dal pětku už v úvodní minutě. Třiadvacetiletý český útočník reprezentace a Tatry Smíchov patří k nejlépe skórujícím ragbistům celého letošního Super Cupu. Ve třech zápasech položil už pátou pětku.
ROZSÁHLÁ FOTOGALERIE WARRIORS vs. DEVILS OD MARTINA FLOUSKA ZDE
Adame, chystáš se vůbec v nějakém zápase neskórovat?
Ne, to nechystám! (úsměv) Rád pokládám pětky, ale hlavně je to jeden z mých hlavních úkolů na hřišti. Proto taky pořád hledám volný prostor a způsob, jak proniknout dopředu.
Sedí ti více hrát na křídle nebo v pozici zadáka, ve které jsi trochu nečekaně nastoupil proti Belgičanům?
Chci se zlepšovat v obou pozicích a být variabilním, myslím si ale, že teď jsem lepší na křídle. V pozici zadáka se mám hodně co zlepšovat.
Cítíš na zadákovi více zodpovědnosti?
Dá se to tak říct, opravdu tam cítím trochu větší zodpovědnost. Na druhou stranu na křídle musím být velmi efektivní a doslova využít každý míč, dostane se jich ke mně mnohem méně. Takže na každém hodně záleží.
V sobotu jsi skóroval doslova po několika desítkách vteřin. Co se stalo?
Naše první pětka byla spíše o určitém ofenzivním nastavení celého týmu, se kterým jsme vletěli do hry. Mlýnovka Matěj Sehnal si vzal míč, poponesl ho, pak přihrál útokovce Lukáši Bradovi a já už věděl, že ten mi to dá. No a pak už jsem si jen našel na hřišti dálnici a běžel po ní. Až do pětkoviště.
Adam Koblic bojuje o míč v zápase s Devils. Stínuje ho Patrik Průcha.
Foto: Martin Flousek
V Super Cupu jsi hodně vidět, píše se o tobě na stránkách Rugby Europe. Myslíš, že třeba může přijít nabídka zapojit se do profesionálního klubu?
To by se mi moc líbilo, dostat takovou příležitost. Přiznám se ale, že jsem rozpačitý z toho jak by to celé fungovalo. Když jsem studoval a hrál v Anglii, tak jsem hrál za školu a akademii a na profesionální dráhu jsem bohužel nedosáhl, možná jsem byl příliš mladý. Je to pro mě složitá otázka, určitě se chci zlepšovat, ale nevím zdali bych to ještě dokázal stát se profesionálem.
Adame, stál si u zrodu druhé pětky Warriors. Doslova jsi křižoval hřiště, jak se to seběhlo?
Už jsem se na to díval i na videu. Ano, utíkal jsem s míčem napříč, protože jsem hledal nejbližší podporu. Přede mnou byli dva obránci, tam cesta nevedla. Levé křídlo jsem po vlastní levici neměl, rozhodl jsem se proto běžet doprava. Nechtěl jsem ani kopat, protože jsem chtěl míč udržet. Nakonec jsem na křídle našel Dana Komárka, který byl ve skvělé pozici a akci zakončil.
Warriors vyhráli druhý zápas v řadě, v soutěži míří takřka jistě do semifinále. Dopředu vás na Markétě hnaly téměř dvě tisícovky diváků. Navíc jste zvítězili za velmi dramatických okolností. Cítíš v týmu něco jako euforii?
Ano, v týmu panuje moc dobrá atmosféra. Obecně ale vím, že někdy se nám v Česku stává, že to nadšení a energii neumíme dobře překlopit do další usilovné práce. Úspěch by nás měl silně povzbudit a motivovat do další tvrdé práce. Tým na to má.
Adam Koblic (vpravo) oslavuje se spoluhráči z Warriors vítězství proti Devils.
Zleva: Maxim Aschenbrenner, Jakub Bendzák, Karel Kajta.
Foto: Martin Flousek
