Jen považte: Dan Carter z Nového Zélandu, Sebástien Chabal z Francie nebo Finn Russell ze Skotska. A teď... Matěj Sehnal z Říčan. Ti všichni mají za sebou starty za klub Racing 92. Ano, platí to už i o českém teenagerovi. V juniorském týmu francouzského ragbyového velkoklubu nastoupil v posledních týdnech již ke třem zápasům. “Překvapilo mě, jak jsou místní profesionálové přívětiví,” říká devatenáctiletá mlýnová spojka Matěj Sehnal v rozhovoru pro server RugbyUnion.cz.
Je to příběh takřka s parametry slavné Klapzubovy jedenáctky: Jak skromný a talentovaný kluk z malého českého města došel do jednoho ze světových center profesionálního ragby. A bratra "ve hře", podobně jako v románu Eduarda Basse, má taky. Matějovo dvojče Ondřej je rovněž reprezentantem Česka a i jeho celý ragbyový život je od malička pevně spjat s ragbyovým klubem z Říčan.
Juniorské týmy nazývané Espoirs slouží ve Francii jako přímé zásobárny mladých hráčů do elitních mužských profesionálních soutěží. Racing 92, který sídlí na západním předměstí Paříže, patří mezi historicky nejvýznamnější a finančně nejsilnější značky v ragbyovém světě. Klub drží celkem 6 titulů mistra Francie v elitní TOP 14 a třikrát se probojoval do finále nejslavnější evropské klubové soutěže Champions Cupu.
Matěj Sehnal v zápase Espoirs týmu Racing 92. Zdroj: Racing 92
Mimořádně šikovný a kreativní Matěj Sehnal o sobě dal pořádně vědět v posledních sezónách. Jak v dresu mateřských Říčan, tak i ve startech za reprezentaci či výběrový tuzemský tým Bohemia Rugby Warriors v mezinárodním SuperCupu.
Mladý ragbista dobře ví, že ve Francii je teprve na začátku cesty. A že to nebude lehké. Třeba právě v posledním zápas za Racing 92 inkasoval úder do hlavy a několik zápasů teď vynechá.
Matěji, jak se ti líbí v Racingu 92? Překvapilo tě něco?
V Racingu se mi hodně líbí. Je to obrovský rozdíl oproti tomu, na co jsem byl dřív zvyklý – už jen v tom profesionálním přístupu a v tom, co se ode mě jako od hráče očekává. Co mě ale opravdu překvapilo nejvíc, je to, jak jsou místní profesionálové přívětiví. Člověk by čekal trochu odstup, ale oni se s tebou reálně v pohodě baví, zajímají, zeptají se jak se máš a tak.
Jak často trénujete? Jaký vypadá tvůj týden?
Můj tréninkový týden v Racingu je hodně systematický a intenzivní. Každý den začínáme ranním wellness v posilovně – protažení, mobilita, vážení a dotazník. Potom máme společný meeting, kde máme videoanalýzu, nebo plán na následující zápas, trénink. Samotný trénink trvá zhruba hodinu a půl, a po něm se ještě rozdělíme na specifické dovednosti – já se pak většinou věnuji nahrávkám a kopání. V posilovně pak strávíme další hodinu a den zakončujeme regenerací nebo fyzio, když potřebujeme.
Jaká je v týmu konkurence?
Na pozici číslo 9 mám docela štěstí, protože nás v espoirs není tolik. Aktuálně jsme tři a protože je jeden z kluků zraněný, odehráli jsme první tři zápasy jen ve dvou.
Zdroj: Racing 92
Jaké byly tvoje první zápasy? Jak si se cítil na hřišti? V čem byl rozdíl třeba proti extralize, národnímu týmu či SuperCupu?
První zápasy pro mě byly mnohem náročnější než cokoliv, co jsem zatím zažil. Největší rozdíl je v tom, že hraješ v úplně neznámém prostředí a s lidmi, které teprve poznáváš, k čemuž se přidává jazyková bariéra a celkový tlak v novém týmu.
A co myslíš, dařilo se ti?
Myslím, že po prvním zápase se mi podařilo se trochu odprostit od tlaku a začal jsem si zápasy víc užívat. Tenhle mentální posun mi pomohl dostat se do větší pohody a ve druhém i třetím zápase se mi hrálo mnohem lépe, což se projevilo i na mém výkonu.
Jak daleko je cesta do mužského A-týmu Racingu 92? Co se musí povést?
Myslím, že se od hráče vyžaduje hlavně konzistentní práce na trénincích a kvalitní výkony v zápasech. Je těžké nějak přesně říct, jak daleko to je, protože to závisí na mnoha dalších faktorech.
A cítíš šanci, že by prestižní TOP 14 mohla vyjít?
Ještě jsem nad tím tolik nepřemýšlel. Teď se soustředím hlavně na to, abych podával stabilní výkony v týmu Espoirs. Snažím se teď tolik nepřemýšlet nad tím co bude, nebo by mohlo být, ale snažím se zůstat v přítomnosti a užívat si ten čas tady.
Za francouzský klub si Matěj Sehnal zahrál už i sedmičky. Zdroj: Racing 92
Jak se ti líbí život ve Francii?
Líbí se mi tady a jsem moc vděčný, že tu můžu být. Poznávat novou kulturu a učit se nový jazyk. Domov mi ale samozřejmě chybí.
Kdo z českých hráčů je ve stejné soutěži? Vím jen o Martinu Škopovi z Pragy, který hraje v Espoirs klubu Aurillacois z druhé nejvyšší francouzské úrovně.
Ano, s Martinem jsem v kontaktu. A Vojta Nevický, který je taky z Říčan, se nedávno připojil k týmu Nice.
Máš nějaký vzkaz domů? Spousty lidí ti od nás na dálku hodně fandí, Matěji.
Mám. Rád bych moc poděkoval své rodině, klubu Mountfield Říčany a všem kamarádům za obrovskou podporu. Jsem za ni opravdu vděčný a vím, že mají obrovský vliv na to, že jsem tady. Moc si toho vážím.
Odchovanec RC Mountfield Říčany Matěj Sehnal v dresu nového klubu Racing 92. Zdroj: Racing 92
Zdroj: Racing 92
