06.06.2017 – NEJVYŠŠÍ SOUTĚŽ XV

Ragbista Jiří Skall: Podcenění nehrozí. Stojíme teprve ve třetině cesty


Za Jaromíra Jágra se šiškou v ruce lze bez uzardění označit sparťanského ragbistu Jiřího Skalla. Stejně jako fenomenální hokejista se i robustní pilíř narodil v roce 1972 a stále patří k ústředním postavám sestavy svého celku. Naposledy zářil na Pragovce, kde největší favorité na zisk titulu zvítězili v úvodním semifinále 26:17.

„Play-off beru jako přípravu na mistrovství Evropy Old Boys, kam brzy odjíždíme," smál se poté skvěle naložený matador.

Jak zvládáte ve svém věku tempo semifinále?

V jakém věku? No, nebudu lhát. Moje touha vyhrát titul a rozloučit se s ragby úplně nahoře, je ale obrovská. Mám poslední možnost, po sezoně určitě skončím.

Je složité nastupovat do play-off v pozici jasných favoritů?

Spíš zavazující. Všichni dobře víme, že je play-off úplně nová soutěž, což ukázal i zápas s Pragou, která na nás byla dokonale takticky připravená. Vydřeli jsme ale výhru a jsme rádi. Šťastní ještě ne, stojíme teprve v půlce, třetině cesty.

Byla znát na týmu nervozita? Brzy jste prohrávali.

Ne, Praga hrála výborně. V naší výkonnosti není propastný rozdíl. Proč to nepřiznat: v určitých chvílích jsme měli i štěstí.

Do zápasu nenastoupili Hruška s Pávem. V první půli musel střídat Loutocký. Projevilo se to na vašem výkonu?

Jmenoval jste naše naprosto nejklíčovější hráče. Jejich absence musela být znát. Play-off ale rozhodují lavičky. A naše byla silnější.

Po hodině hry jste se dostali do tlaku. Přicházely trestné ko-py, body… Máte lepší fyzičku?

Těžko říct. Zápas byl vyrovnaný a Praga ho mohla klidně vyhrát.

Vše bylo tedy jen o lavičkách?

Lépe jsme čistili balony. Když bráníte, děláte víc chyb. A položili jsme i hezké pětky. Tu nejkrásnější v závěru Lukáš Hřebačka, po skvělé individuální akci Vaty (Vakhtanga Pailodze). Po ní neměla Praga čas odpovědět.

Je výhra 27:16 do odvety dostačující?

Kdybych mluvil za Pragu, řekl bych, že nejde o velký rozdíl. Vlastně jen o dvě pětky. Samozřejmě hrajeme doma, ale i naše hřiště soupeři důvěrně znají. Jednoduše: zatím vedeme 1:0.

Co teď musí v kabině zaznít?

Nic, musíme si hlavně odpočinout. Měli jsme náročnou přípravu, první semifinále se hrálo ve velkém vedru. Je třeba se dát zdravotně dohromady. Tréninky ano, ale jen regenerační.

Podcenění nehrozí?

Nepřichází v úvahu. Deset měsíců se připravujeme na play-off. Máme skvělé soupeře a vůbec nic jistého.

Povolil vám trenér na oslavu výhry alespoň jedno pivo?

Hned po zápase jsme jeli na pivo. Jsme amatéři, náš sport je v Česku hlavně o kamarádství a partě.


zdroj: prazsky.denik.cz